Poděkování studentům - První výsledky

Všem z následujících tříd bych chtěl poděkovat za školní rok 2008/2009, kdy mě sice pořád bolela hlava a bylo mi špatně od žaludku z chronického nevyspání, ale přesto to byl nejhezčí rok mé pedagogické praxe, jediný, kdy jsem si říkal, že tohle je práce, kterou bych chtěl dělat až do důchodu.

4.B 2009

Moje druhá třída, první podařená věc v mé pedagogické kariéře. Náš společný život jsme zahájili na seznamovacím soustředění v Hracholuskách, od tohoto okamžiku jsem ve třídě neměl mezi kluky opravdovou opozici. Měli jsme štěstí, že jsme spolu strávili spoustu času mimo školu. Bezpečnostní odborníci z ministerstva by si s nimi měli promluvit, aby zjistili, o co připravují svojí kazisvětskou prací tisíce dětí. Lyže v třeťáku byl můj splněný sen, maturitní ples, předávání maturitních vysvědčení i maturitní večírek nezapomenutelné zážitky.
Ve výuce se nám tak moc nedařilo. Ukázalo se, že ani dobré vztahy nestačí. Od prváku jsme psali poznámky z hodin, které později posloužily jako základ pro učebnice. Praktický rozpad výuky na konci druháku byl přímou příčinou vzniku učebnice v dnešní podobě. Na druhou stranu díky dobrým vztahům jsem z těchto nezdarů získal hodně informací o tom, jak vlastně uvažují. Během třeťáku jsme na učebnice přešli také, ale neustále jsme naráželi na neznalosti z předchozí látky a neschopnost se udržet v kontextu. I když se situace o hodinách postupně zlepšovala, úrovně tříd, kde se učebnice používala od začátku, jsme nikdy nedosáhli. Kvůli učebnicím a stěhování se mi nepovedlo využít jejich potenciál pro pořádání akcí pro jiné třídy.

4B2009

Stojí vzadu leva: Zuzka, Káťa, Jana, Gábina, Káťa, Míša, Petra, Tereza, Petra, Káťa.
Stojí vepředu zleva: Honza, Dan, Martin (já), Zuzka, Máša, Ráďa, Míša, Anča, Lenka.
Sedí: Radim, Marek, Vláďa, Míra, Ondy, Vojta, Kuba, Zdenda, Patrik, Radim.
Na fotce bohužel chybí: Lucka, Pája.

Zvláštní poděkování: Káťa za to, že používala učebnici jako první a něco se z ní naučila.
Zvláštní poděkování: Máša za to, že mi vysvětlila, jak se učí.
Zvláštní poděkování: Ondy, Lenka za hledání chyb v učebnicích.
Zvláštní poděkování: Zuzky za názornou demonstraci toho, jak to nemůžou pochopit.
Zvláštní poděkování: Marek, Radim a Pavel za pomoc se sítí.
Zvláštní poděkování: Káťa, Jakub, Radim, Marek, Pavel za provedení akce pro prvňáčky na Dukle.
Zvláštní poděkování: Ondy, Marek, Radim, Patrik, Vojta a Anča za to, že jsem si po letech zase zahrál s kapelou.
Všem za všechny hezký chvíle a hlavně za to, že jsem se s nima nikdy nebál nikam jet.

4.B 2011

První třída vyučovaná podle učebnice. V prvních hodinách jsem byl trochu vyděšeno z toho, jak počítali, ale postupně se zlepšovali a po čtyřech měsících se z nich stala do té doby nejlépe počítající třída v mé kariéře. Až na výjimky se snažili hned od začátku. Celý prvák jsem se bál, kdy to přestane fungovat, ale vydrželi celou dobu, co jsme spolu byli (kromě posledních čtrnácti dní, kdy už toho měly obě strany dost). Byli první třídou, ve které jsem si připadal jako učitel (a ne jako prudič), čímž mi splnili můj životní pedagogický sen. Poprvé jsem ve třídě neměl opozici mezi holkama, kterým nejde matematika. Nevědomky přispěli k tomu, že jsem se odstěhoval, když mi do ankety napsali, že moje pověst se rovná jenom těžkým písemkám. Mrzí mě, že jsem je nemohl učit až do maturity.

4B2011

Stojí vzadu zleva: Vojta, David, Honza, Pavla, Petra, Ája, Lukáš, Vláďa, Milan.
Stojí vepředu zleva: Sandra, Veronika, Katka, Šárka, Monika, Veronika, Lenka, Kristýna, Petra, Šárka, třídní profesorka Alena.
Sedí zleva: Tomáš, Vašek, Ondra, Pavel, Vašek, Pavel, Zuzka, Míša, Jana, Petra.

Zvláštní poděkování: Šárka a Jana za opravování chyb v učebnici.
Zvláštní poděkování: Ája, Šárka a Petra za dopis na rozloučenou v ročence. Čtu si ho vždycky, když si připadám jako úplnej zoufalec.
Zvláštní poděkování: Ája za nejrychlejší zpětnou vazbu a podporu.

8.O 2012

Začal jsem je učit na fyziku už v primě. Ze začátku to s nima nebylo příliš jednoduchý, oproti svým o rok starším předchůdcům se učení věnovali s menším nadšením, ale už od primy jsem pro ně pořádal víkendové akce (úplně nejlepší stejně byla likvidace ducha Baráka). Náš vztah se hodně podobal tomu, který jsem měl s dětma na Buďánce. Učení u nich bylo čím dál příjemnější a když už bylo jasné, že ze školy odejdu, požádal jsem vedení, abych je mohl učit ještě poslední rok i na matematiku. Vedení na to přistoupilo, aby si na mě nemusela zbytečně zvykat nová třída. Možná i kvůli tomu, že téměř všichni z učitelského hlediska problematičtí studenti odešli a ve třídě jich zbylo pouze 22, byli třídou, kde se učilo úplně nejlíp. Ten poslední rok to opravdu bylo učitelská pochoutka. Navíc jsou skvělá parta a je tam spousta správně praštěných lidí jako kdysi v Děsíru.

8O2012

Stojí vzadu zleva: Michal, Radek, Martin, Vojta, Štěpán, Robert.
Stojí vepředu zleva: Aneta, Mirka, Markéta, Pavla, Míša, Monika, Aneta, Lucka.
Sedí zleva: Anča, Lucka, Lenka, třídní profesorka Andrea, Renata, Klára, Káťa.
Na fotce bohužel chybí: Zuzka, Filip.

Zvláštní poděkování: Radek za pomoc se sítí.
Zvláštní poděkování: Míša a Aneta za to, že jim nevadilo, že je budu trápit kromě fyziky i v matematice.