Přispějte zde!

Krátký úvod do realistická pedagogika

Upozornění: Toto není vědecký článek. Jde o krátký úvod, více informací najdete v úvodech jednotlivých učebnic.

Východisko

Současný styl výuky na našich středních školách s dnešní mládeží nefunguje (více v článku Stav školství v České republice v roce 2008).

Existuje velké množství pedagogických přístupů, které oscilují od jednoho extrému (učitel předává informace žákům, kteří je pasivně přejímají) k druhému (žáci poznatky objevují zcela sami). Oba extrémy mají společný značně nereálný pohled jak na žáky, tak na učitele, školu i učivo samotné.

Realistický přístup je reakcí na tuto situaci, reakcí zformulovanou učiteli, kteří učí na plný úvazek na reálných školách a jsou v neustálé konfrontaci s tím, jaké mají jejich učební metody dopad v praxi. Realistický přístup nezavrhuje žádné ze známých metod a nesnaží se o jejich čistotu, snaží se o přístup poučený praxí a reálnou situací. Je zřejmé, že nepřináší žádné definitivní a nejlepší možné řešení, snaží se však směřovat k tomu nejlepšímu v konkrétní situaci.

Hlavní zásady realistické pedagogiky

Realistická výuka probíhá, když:

Proaktivní metoda

Konkrétní realizace realistické výuky může být připravena různě. Kompletně je hotova pro matematiku a fyziku pro střední školu, učebnice matematiky a fyziky pro 2. stupeň základních škol se dokončují. Hojně využívá výpočetní techniku, která umožňuje díky projektoru a předem připraveným hodinám v počítači naplnit všechny základní požadavky pomocí takzvané proaktivní výuky (autor sám není s názvem proaktivní spokojen a hledá lepší).

Typická proaktivní hodina probíhá takto.

Podle dosavadních zkušeností (autorem přibližně 200 vyučovaných studentů v sedmi třídách) realistický přístup:

Ve všech bodech platí, že pozitivní změna je daleko patrnější u tříd, u kterých byla realistická výuka nasazena v matematice a to od začátku prvního ročníku.