Realistická výuka naživo - podrobnosti
Často se mně lidé ptají, zda výuka podle učebnic probíhá opravdu tak, jak zde popisuji. Já si samozřejmě myslím, že ano, ale nejlepší odpovědí je: „Přesvědčete se sami". Nebudete první, studenti si už docela zvykli, a tak další zájemci o osobní zkušenost mohou do mých hodin přijít v podstatě kdykoliv, klidně i bez předchozího upozornění. Můj rozvrh můžete snadno najít na stránkách školy v sekci Studium. Kvůli mimořádným událostem (exkurze, nemoc apod.) přesto doporučuji mě předem kontaktovat na adrese martin ["zavináč"] krynicky ["tečka"] cz. Neohlášené návštěvy pak prosím, aby se nahlásily v kanceláři školy.
Je paradoxní (ale pro naše školství zároveň symptomatické), že asi nejobtížnější je uskutečnění podobné návštěvy pro samotné učitele. Tady je potřeba pochválit MŠMT za šablonu III/2.7 „Sdílení zkušeností pedagogů z různých škol prostřednictvím vzájemných návštěv (pro SŠ)“, která právě učitelům možnost navštívit výuku některého z jejich kolegů umožňovala (sám jsem ji také využil). I v připravované další fázi šablon má být bod, který tuto možnost zachová.
V rámci zmíněných šablon již navštívilo realistické hodiny několik skupin učitelů, někteří z nich se na požádání rozhodli podělit o své zkušenosti, o kterých si můžete v původní nezkrácené formě přečíst níže.
ZKušenosti návštěvníků
Web realisticky.cz jsme již několik let využívali pro výuku. V některých případech jako zdroj inspirace, někdy jako sbírku příkladů, jindy jsme využili kompletně připravenou hodinu. Teprve v poslední době jsme se pokusili využít web tak, jak je popsáno v popisu metody realistické pedagogiky. Toto se dařilo s různými úspěchy, a proto jsme rádi využili možnosti vidět výuku přímo v podání Martina Krynického. Zajímalo nás především, jak vše z připravených hodin stíhá, a jak přímo v hodinách s žáky pracuje a samozřejmě, jak pracují samotní žáci.
Při návštěvě jsme shlédli jak výuku matematiky, tak fyziky. Sledovali jsme, jak vyučující pracuje s materiály - promítá zadání a po nějaké době promítne i výsledky. Občas docházelo ke kontrole práce - náhodně vybraní žáci měli předvést v sešitě, jak vypracovali zadaná cvičení. Vzhledem k tomu, že žáci mohou spolupracovat se sousedy a také třídou prochází vyučující a radí jim s problémy, bylo snadné získat tímto způsobem přilepšení ke známkám. Přišlo nám, že všichni žáci pracují na úkolech, i když třeba s pomocí sousedů. Překvapením pro nás bylo, že během hodiny nebyla projduta všechna cvičení z materiálů. Třída se obvykle jako celek dostala do poloviny, další příklady počítali rychlejší žáci, kteří postup mohli konzultovat s vyučujícím. Nám vždy přišlo škoda příklady neřešit, protože v každém bylo něco z našeho pohledu zajímavého, ale pan Krynický nám řekl, že v druhé části příkladů už obvykle není nic z důležitých základů a žáci, kteří mají zájem, je dokáží vyřešit, takže je má připraveny pro tyto žáky.
Hodiny působily jako převážná samostatná práce žáků s občasnou řízenou diskuzí nad novými věcmi nebo nad problémy, které se vyskytovaly u více žáků. Díky procházení a průběžné kontrole měl vyučující přehled o tom, jaké je tempo žáků a co jim činí problémy.
Návštěva nás motivovala k tomu, abychom nepřebírali pouze příklady nebo materiály na stránkách, ale pokusili se nechat žáky pracovat stejným způsobem jako Martin Krynický.
Tomáš Krisl a Dagmar Flídrová Gymnázium Lanškroun
Jsem učitelka matematiky s teprve čtyřletou praxí. Proto se ráda inspiruji přípravami nebo záznamy hodin jiných učitelů, které se dají najít na internetu. S oblibou jsem se vracela k hodinám připraveným panem učitelem Krynickým. Je v nich nejen hodně příkladů, řazených od jednodušších ke složitějším, ale i pedagogické poznámky, na co se zaměřit, co případně pominout, nebo co může dětem dělat potíže, ač by to člověk nečekal. Zkrátka odráží se v nich zkušenost pana učitele.
Když se díky šablonám naskytla možnost navštívit pár hodin, neváhala jsem.
Co mě v hodinách překvapilo, byla dynamika a živost, která tam panuje. Děti pracují do velké míry samostatně a bylo vidět, že jsou na to zvyklé a snaží se. Pokud by byl ve třídě někdo, kdo se chce „ulejvat“, tak se mu to bude dařit (ale to v klasické výuce také), ale myslím, že díky dobrému vztahu s panem učitelem tam moc takových žáků není.
U starších žáků bylo v hodině při práci povolené i popíjení kávy z automatu, svačení... Sama nevím, jestli je to ku prospěchu výuky, podle názoru, že když má člověk nasycené fyzické potřeby, tak se může teprve soustředit na potřeby vyšší, poznávací. Také by tomuto nahrával fakt, že v příjemné atmosféře se pracuje lépe, než pod stresem a strachem. Nebo jestli tato volnější atmosféra vede ku zpomalení práce žáka (dle názoru, že potřeby mají být uspokojené z domova a z přestávky a v hodině se žák má naplno věnovat výuce a ničím se nerozptylovat). Zatím toto nedovedu kompetentně zhodnotit.
Co se mi moc líbilo, byly různé rýmovačky, které se používaly místo pozdravu na začátku hodiny (a nebo když některý žák udělal v něčem chybu), a které sloužily k připomenutí stále potřebných faktů. Např. „Chceš-li najít správný cíl, musíš sčítat stejný díl.“ nebo „Alfa beta gama 180 dává“ apod. Rýmovačky říkali nahlas všichni žáci sborově.
Dále se mi moc líbil úvod hodiny, kdy žáci počítali úlohu a poté bylo pomocí generátoru náhodných čísel vylosováno několik žáků, kteří měli za správný výsledek nárok na malou jedničku. Během kontroly vylosovaných žáků bylo řešení promítnuto na plátno pro ostatní žáky.
Bylo vidět, že pan učitel se všemožně snaží žáky zapojit a aktivizovat, a že se mu to do velké míry daří. Hodiny se mi moc líbily, jen nejsem zvyklá na tak velký pracovní ruch. Sama s tím trochu bojuji, nalézt ten správný poměr pracovního ruchu a zároveň soustředěnosti na výuku.
Děkuji, že jsem se mohla navštívených hodin zúčastnit, odnáším si spoustu inspirace.
Jana Dvořáková Gymnázium Soběslav